David Chrištof žije v současnosti v Jordánsku, kde také na jaře podnikl náročný ultramaraton. Běžel například kolem slavného skalního města Petra.

David Chrištof žije v současnosti v Jordánsku, kde také na jaře podnikl náročný ultramaraton. Běžel například kolem slavného skalního města Petra.

Rozhovor – Při pohledu do životopisu Davida Chrištofa, českého běžce žijícího v Jordánsku, se leckomu protočí panenky. Maratony jsou pro tohohle člověka něco jako pro obyčejné smrtelníky večerní výběh kolem parku. Naposledy letos na jaře absolvoval v horkém Jordánsku 11 maratonů v 11 dnech. Jenže u Davida nejde jen o běhání, svými výkony podporuje nejrůznější charitativní projekty. V rozhovoru pro Hikemyworld říká, že nejde ani tak o schopnosti, jako o motivaci.

Jak jste se dostal k běhání charitativních maratonů – byl na prvním místě zájem o běhání, nebo o dobročinnost?

S běháním jsem začal v 18 letech asi jako hodně lidí – fascinovalo mě zaběhnout si 42,195 kilometru. Poté, co jsem několik let běhal maratony, vybrali mě na běh kolem světa Blue Planet Run (štafetový běh napříč 16 zeměmi). Tím jsem se dostal k dobročinnosti. Když skončil Blue Planet Run, řekl jsem si, že jednou udělám svůj vlastní běh, a tak jsem v roce 2012 běžel z Prahy do Londýna za nezávadnou pitnou vodu.

David mezi školáky v Plzni

David mezi školáky v Plzni

V březnu jste zase v Jordánsku podnikl sérii 11 maratonů za 11 dní na podporu tamních dětí a jejich vzdělání. Jak se vám běželo?

Musím uznat, že to asi byla zatím má nejtěžší akce. I když se nejspíš jednalo o mé nejkratší charitativní putování, bylo asi nejtěžší, a to z několika důvodů. Terén byl náročný tím, že jsem musel přeběhnout několik obrovských vádí, první půlku běhu byly vysoké teploty a ještě k tomu jsem vybíhal s bolestí v krku. Byl jsem také nevyspalý, protože se v tu dobu nás čtyřměsíční syn několikrát za noc budil. Nepomohlo mi ani to, že jsem se druhý den běhu ztratil a po 40 kilometrech běhu jsem ještě musel ujít dalších 20 kilometrů, než jsem našel své podpůrné vozidlo. Díky tamní krajině to ale bylo zatím mé nejkrásnější putování.

Při běhu v Jordánsku se David dokonce ztratil a zašel si navíc 20 kilometrů.

Při běhu v Jordánsku se David dokonce ztratil a zašel si navíc 20 kilometrů.

Při tomhle výčtu vzdáleností, které jste urazil, naskakuje mráz na zádech. Je vůbec v silách normálního člověka, aby zvládnul takové výkony?

My lidé dokážeme mnohem víc, než si myslíme, že je v našich silách. Když jsem byl v sedmé třídě, tak mě fascinovalo uběhnout 1500 metrů, v prváku mě fascinovalo uběhnout pět kilometrů a ve čtvrťáku maraton. Když člověk v životě dosáhne jedné mety, začne si pak snít o metě další. Poté, co jsem uběhnul několik maratonů, byl můj cíl zaběhnout si jednou stomílovku – 160 kilometrů.

V roce 2012 běžel český ultramaratonec z Prahy do Londýna.

V roce 2012 běžel český ultramaratonec z Prahy do Londýna.

Myslím, že pro lidi je naprosto přirozené běhat, po tisíciletí lidstvo běhalo, to jen posledních sto let na to pomalu začínáme zapomínat. Každý zdravý člověk může po několikaměsíčním tréninku uběhnout maraton. Když trénuje několik let, může pak běhat i delší vzdálenosti. Je to o motivaci, ne o schopnosti.

Není úplně běžné, že člověk takto zásadně zasvětí svůj život charitě. Jaká je v tomhle vaše filozofie?

Moje filozofie je taková, že si myslím, že bychom měli pomáhat těm, co v životě neměli takové štěstí jako my. Vysvětlím to na příkladu dvou problémů, kvůli kterým jsem běžel. U nás v České republice, kde jsem vyrůstal, jsem nikdy neměl problém s nezávadnou pitnou vodou. V Praze nám tekla z kohoutku a u babičky jsme si pro ni jezdili s kárkou přes ulici. V Africe, Jižní Americe a Asii musí lidé v průměru ujít pro vodu šest kilometrů. To přeci není spravedlivé, že?

Lidé si mohou vymyslet různé příhody, proč to je, ale pravda je, že my v České republice si vodu nezasloužíme o nic víc než lidé kdekoli jinde na světě. Proto si myslím, že my, co přístup k vodě máme, bychom měli pomoci těm, co ho nemají. Stejně to vidím s přístupem ke vzdělání. Děti syrských uprchlíků by měly mít přístup ke vzdělání, stejně jako jsem ho měl já, když jsem vyrůstal v České republice.

David při návštěvě sysrské "školy ve stanu"

David při návštěvě sysrské „školy ve stanu“

Když je jednou člověk dospělý, tak by si měl uvědomit, že jen část našeho života je ovlivněna našimi činy. Ta druhá část je ovlivněna věcmi a okolnostmi, které jsou zcela mimo sféru našeho vlivu. Lidé bez vody a přístupu k vzdělání se prostě narodili někde jinde. Tato jediná okolnost, kterou oni nemohli vůbec ovlivnit, zavinila to, že teď mají mnohem horší životní podmínky. Já si prostě myslím, že bych měl nějak pomoci. A mé běhání inspiruje ostatní lidi k tomu, aby přispěli na zlepšení těchto problémů.

Neláká vás poměřit síly taky v profesionálních soutěžích?

Samozřejmě běhám i veřejné závody. Jelikož jsem ale jen mírně nadprůměrný běžec, tak většinou nejsem vidět na čele závodu. Také mě ale láká dobrodružství, a proto se rád věnuji ultra distančním nebo několikadenním a několikatýdenním putováním.

Na snímku z Karlova mostu v Praze

Na snímku z Karlova mostu v Praze

Co děláte pro to, abyste si udržel dobrou kondici?

Snažím se jíst zdravě a nikdy víc než jeden měsíc nebýt bez běhání. Po mých velkých akcích si totiž dopřeju několik týdnů bez tréninku. Občas také mimo běhání jezdím na kole.

Lidé často nevědí, co všechno mohou dokázat, říká David Chrištof, který svůj život zasvětil běhání.

Lidé často nevědí, co všechno mohou dokázat, říká David Chrištof, který svůj život zasvětil běhání.

V současnosti žijete v Jordánsku. Jak se vám tato země líbí?

Jordánsko je krásné a místní lidé jsou neskutečně milí! Zdejší přírodní krása není jen Petra a Mrtvé moře, ale také velké množství vádí, skalních útvarů, stromů a pouští. Jsem velmi rád, že jsem měl tu čest si Jordánsko přeběhnout. Místní kultura mi také přijde velmi zajímavá, a tak pro mě byl krásný zážitek běžet kolem mešit s minarety a vesnicemi, kde jsem viděl, jak se žije na místním venkově.

Rád poznávám jiné kultury, a proto jsem uvítal možnost poznat víc tu arabskou. Doporučil bych to každému, zvlášť těm, kteří mají stále hodně předsudků. Neboť by poznali, že dobří lidé jsou všude na světě.


Kdo je David Chrištof

Český dálkový běžec David Chrištof (nar. 1979) absolvoval 21 maratónských a 13 ultramaratónských běhů, včetně dvou 100mílových běhů (160 km). V roce 2007 se zúčastnil běhu kolem světa s názvem „Běh pro modrou planetu“ (Blue Planet Run), v jehož rámci 20 světových běžců proběhlo 16 zeměmi za 95 dní v non-stop štafetě, jejímž cílem bylo upozornit na krizi na poli dostupnosti pitné vody. V roce 2012 běžel 1314km/821 mil z Prahy do Londýna a následně v roce 2013 absolvoval 3223 km běhu a jízdy na kole z Prahy do Maroka. Prostřednictvím těchto dvou charitativních akcí se vybralo více než 25 000 USD na zajištění pitné vody pro jednu školu v Ugandě.

David absolvoval St. Cloud State University v Minnesotě (USA) a následně šest let pracoval jako akademický poradce studentů na vysokých školách v USA a poté jako učitel angličtiny na Německé škole v Praze. Do Jordánska se přistěhoval loni v září a brzy poté se zapojil do dobrovolnických aktivit Helping Refugees in Jordan. V současné době pracuje v Ammánu ve společnosti Challenger Team.