Yucatán ztělesňuje to, co si našinec představí pod pojmem Exotika

Yucatán ztělesňuje to, co si našinec představí pod pojmem Exotika

Yucatán je nádherný kousek planety, který stojí za to vidět. Nabízí přesně to, co si našinec představuje pod pojmem exotika: bílé pláže, průzračné moře, palmy, modrou oblohu, teplo, leguány na útesech a usměvavé domorodce. Jak se v něm ale vyznat?

Na rozdíl od vnitrozemského Mexika je Yuacatán o dost jinačí. Místy mu chybí domorodá autenticita, ale kdo by na to žehral, když sedí s drinkem na vyhřátém písku a sleduje nádherný oceán a krásky v bikinách.

Večerní klídek na pláži

Večerní klídek na pláži. (Tulum)

Evrpský a americký turismus už ho sice naplno ovládl, ale zato je poloostrov dostupnější a člověk se tam vyhne starostem, jaké musí řešit ve zbytku země: jazykové či kulturní bariéře, násilnostem a podobně. I když samozřejmě nic z toho nelze brát plošně, stejně jako to neznamená, že zbytek Mexika je plný nástrah.

Yucatán je tak rozlehlý, rozmanitý a plný zajímavých míst, že ho lze jen těžko obsáhnout v pár týdnech dovolené. Jsou ale místa, která by člověk při takové příležitosti neměl minout. Dávám tedy k dispozici pár svých poznatků z dvoutýdenního putování na podzim 2016.

Pyramida Cobá v útrobách Yucatánu

Pyramida Cobá v útrobách Yucatánu

Na poloostrově si buď můžete užívat klídek a pohodu zmíněných pláží – to hlavně ve státě Quintana Roo, který lemuje východní pobřeží – a nebo ve vnitrozemských džunglích hledat staré mayské či aztécké pyramidy a potkávat se s exotickou flórou a faunou. Obojí má hodně co do sebe a naštěstí pro cestovatele se to dá bez větší námahy zkombinovat.

Nádherné leguány budete potkávat na každém kroku

Nádherné leguány budete potkávat na každém kroku. (Tulum)

Moje cesta vedla z města Mérida ne severozápadě poloostrova a pokračovala na východ přes pyramidy Chichen Itzá a Cobá do přímořského města Tulum, odkud jsem pak vyjížděl na různé výlety. Podrobně o těchhle místech napíšu v dalších příspěvcích. Teď bych se rád zaměřil na pár obecnějších technických rad pro návštěvu nejpestřejšího poloostrova na zemi.

Doprava

Předně budete potřebovat něco, čím se budete přepravovat z místa na místo. Pokud nejste zrovna zkušení cestovatelé, navíc zvyklí na zákony latinskoamerického života, doporučil bych pro dálkové přesuny veřejnou hromadnou dopravu, konkrétně autobusy. Dá se samozřejmě půjčit auto, ale na to jsem slyšel až moc historek o místních domobranách, kdy po vás samozvaní kovbojové se samopaly chtějí peníze za pokračování v cestě.

I takhle se dá jezdit po Mexiku, ale jsou příjemnější varianty

I takhle se dá jezdit po Mexiku, ale jsou příjemnější varianty. (Vesnička Pisté)

Vlak jsem tam snad ani žádný neviděl. Zato autobusová síť je hustá, kvalitní a levná. Dálkové autobusy pokrývají většinu měst od těch velkých přes vesnice, takže nebudete mít problém dostat se, kam potřebujete. Ceny jsou zhruba stejné nebo levnější jak u nás. Z Méridy do Pisté (u Chichen Itzá) se dostanete tuším za méně než dvě stě korun. Autobusy jsou opravdu luxusní – kam se na ně hrabou ty naše žlutý konzervy. Jsou pohodlné, nabízí hodně prostoru pro nohy, ale jsou maximálně klimatizované, takže není divu, že se lidé před nástupem navlékají v 40stupňovém vedru do teplákovek.

Nevýhodou je dochvilnost a délka jízd. Z počátečního místa se vyráží na minutu přesně, ale díky stavu vozovek, množství retardérů na vesnicích a skutečnosti, že téměř na každé křižovatce řidič zastaví některému z pouličních prodavačů jídla, aby nabídl své zásoby osazenstvu autobusu, se nabírá zpoždění, které může za chvíli činit i několik hodin. Takže když čekáte na autobus třeba uprostřed jeho cesty, buďte připraveni, že si počkáte.

Čekání na autobus se někdy protáhne na hodiny. (Pisté)

Čekání na autobus se někdy protáhne na hodiny. (Pisté)

Další nevýhodou jsou už léta nefunkční stránky největšího autobusového dopravce ADO. Ony by tedy fungovaly, ale nereflektují jízdní řády, takže se z nich nedozvíte, kdy kam který autobus jede, natož abyste si přes ně zakoupili jízdenku. Musíte tedy hezky postaru na nádraží, optat se a rezervovat u přepážky. To vše raději s předstihem. Spojů se sice dost, ale autobusy se tam hodně využívají.

Na Yucatánu docela funguje stop. Možná i lépe než v České republice. Řidiči jsou ochotní, milí a mají rádi společnost. Stopařská pravidla tam fungují stejně jako jinde ve světě. Víc šancí samozřejmě máte v méně lidech, ideálně pokud máte mezi sebou holky. Ale záleží pochopitelně na situaci. Rozhodně se tam však takto přemisťovat dá.

Bydlení

Když se dostanete, kam jste potřebovali, je namístě sehnat si bydlení. V Mexiku je levné, takže není třeba riskovat spaní pod širákem kdesi u někoho na zahradě. Postel ve vícelůžkovém pokoji v hostelu vás vyjde i třeba na dvě stovky za noc, o čemž si ve vyspělých státech můžete nechat zdát. A hostelů je v obydlených oblastech poloostrova dostatek. Navíc bývají na dobré úrovni.

Ideální je sehnat bydlení s balkónem nebo terasou. Na ní si pak můžete v klidu popíjet papájovou šťávu a hledat další bydlení

Ideální je sehnat bydlení s balkónem nebo terasou. Na ní si pak můžete v klidu popíjet papájovou šťávu a hledat další bydlení. (Cobá)

Rezervovat můžete klasicky přes web www.booking.com nebo jiné vyhledávače. V některých seženete levně i single pokoje. Jinde si naopak můžete rezervovat třeba jen spaní v houpací síti, nebo dokonce v nefunkčním školním autobusu!

Jídlo

Kapitolou samou pro sebe je jídlo. Mexická kuchyně je jedna z nejúchvatnějších, nejchutnějších, nejzdravějších a přitom nejjednodušších. Ono to sice tak nevypadá – všechny ty druhy placek a omáček a krkolomné názvy. Ale v základu jde vždycky právě o obyčejnou kukuřičnou tortillu, maso, zeleninu, ovoce a hromadu omáček ze zeleniny a ovoce. Často jde o pálivé pokrmy, ale není to pravidlem. Záleží na vás.

Mexický guacamole s nachos. Po tom by se jeden utloukl. (Tulum)

Mexický guacamole s nachos. Po tom by se jeden utloukl. (Tulum)

Pokrmů z placek je spousta a v zásadě se liší hlavně stylem servírování – jestli je tortilla přehnutá a naplněná, nepřehnutá, hodně přehnutá, srolovaná apod. Málokdo obsáhne napoprvé všechny jejich názvy. Náplním se meze nekladou. Dá se kombinovat a experimentovat se vším. Ale nebojte, Mexiko nejsou jen placky. K tradičním pokrmům patří taky kuře s rýží či různá dušená masa (ale ošatku s tortillami dostanete ke všemu a Mexičani si  do nich pak obvykle balí i tohle klasické jídlo). Na své si přijde každý a není se třeba se toho bát. Naopak zapálení labužníci budou v sedmém nebi.

Kuře s rýží a fazolovou omáčkou. Jedna z mexických klasik. (Pisté)

Kuře s rýží a fazolovou omáčkou. Jedna z mexických klasik. (Pisté)

Peníze

Co se týče peněz a cen, je Mexiko pro našince poměrně příhodnou zemí. Ne sice tak levnou, jako je jihovýchodní Asie, ale ceny bývají stejné nebo nižší než v Česku. Třeba jídlo v restauraci pořídíte za naši stovku, quesadillu na ulici za 15 korun. Postel v pěkném 10lůžkovém hostelu seženete za 200 Kč, vyperou vám a vyžehlí za 40 Kč. Panák tequilly vyjde na nějakých 50 korun, stejně jako krabička cigaret.

Drinky i jídlo jsou na Yucatánu za přijatelnou cenu. Není divu, že se pak člověk občas nemůže zvednout od stolu

Drinky i jídlo jsou na Yucatánu za přijatelnou cenu. Není divu, že se pak člověk občas nemůže zvednout od stolu. (Tulum)

Vstupy na památky jsou oproti tomu poněkud dražší, u těch větších a známějších jde cca o 250 korun. Zpravidla je vyšší cena v době východu nebo západu slunce. Někde chtějí i příplatky za používání profi foťáku nebo stativu.

V Mexiku se platí mexickým pesem, které má kurz ke koruně cca 1,3.

Lidi a bezpečnost

Pokud jedete do Mexika s obavou z tamních drogových a jiných gangů, tak bych ji po své zkušenosti považoval za lichou. Samozřejmě pokud hodláte spáchat nějakou obvyklou cestovatelskou obhlídku Mexika. Neznamená to, že by tam bylo výhradně bezpečno, ale za sebe můžu říct, že jsem se nikdy v Mexiku necítil mimo bezpečí. Snad jen v Mexiko City. Ale ani tam jsem na žádné problémy nenarazil.

Podvečerní klídek v Tulumu, kde je ale klídek i ráno nebo odpoledne

Podvečerní klídek v Tulumu, kde je ale klídek i ráno nebo odpoledne

Naopak mám s Mexičany de facto bez výjimky dobrou zkušenost. Jsou vstřícní, milí, usměvaví a oproti jižnějším latinskoamerickým národům vcelku i umí anglicky.

Na cestu do Mexika se – stejně jako jinam – rozhodně pojistěte. Není ale nutné mít očkování. Pokud tedy nemáte v plánu měsíc kempovat kdesi uprostřed džungle a živit se olizováním žab.

A příště si řekneme něco o Chichèn Itzá :)

A příště si řekneme něco o Chichen Itzá ;)