Tulum. Na příští týdny moje nový doma

Tulum. Na příští týdny moje nový doma

Před deseti dny to byly dva měsíce, co jsem vyrazil na cesty. Od tý doby jsem se taky snažil napsat nějaký shrnutí, co se za tu dobu seběhlo atd. Jenže to bylo jako na houpačce. Zatímco ještě v úterý jsem slavil, že se mi podařilo sehnat práci, jakou jsem si vysnil, už za pár hodin jsem si rval vlasy, do čeho jsem se to zase pustil. Čili spousta novinek za poslední dny. A ať už dobrých nebo špatých, tak jedno je jistý – ne že by se začal lámat chleba, ale už je zlomenej.

Zaprvý jsem se definitivně vykašlal na Spojený státy a hledání nějakýho americkýho snu, což je v podstatě jen sen o velkých prachách obalenej balastem o hezkým životě…no zkrátka o životě plným prachů.

San Diego. Na pohled velkoměsto, ale s duší vesnice

Velkým překvapením a vůbec největším pozitivem měsíce a půl v USA bylo San Diego. To je město! Velký, ale klidný, přátelský, lidi si tam na nic nehrajou…Byly to super dva týdny tam, rozhodně doporučuju se tam vypravit.

S mým brazilským spolubydlícím Evandrem ve víru nočního San Diega

S mým brazilským spolubydlícím Evandrem ve víru nočního San Diega

U San Diega zafungoval podobný mechanismus jako potom u Tijuany – čím menší máš očekávání, tím lepší to je. A naopak. To mi na týhle cestě zatím vychází na 100 procent, čili pokud někam cestujete, rovnou se vybodněte na místa, která vás lákají, a jeďte někam, kam se vám absolutně nechce.

Večer v Tijuaně

Všední večer u tijuanského pobřeží

Čili ta Tijuana. To bylo pořád, jak je to tam nebezpečný – inu, možná je, ale já si tam žil stranou, na pobřeží a nesetkal se s jediným problémem. Naopak to byla zatím po všech stránkách asi nejlepší etapa tohohle tripu. I díky Lifestyle hostelu, kde jsem bydlel. Ráno jsem surfoval nebo zašel na lekci jiu jitsu, který byly přímo v hostelu a pro kohokoli. Pláž byla hned přes ulici, pár desítek metrů opačnou stranou zase všechny ty laciný podniky s úžasným mexickým jídlem.

Chill v Tijuaně

Chill v hostelu v Tijuaně. Moc to z fotky nevypadá, ale bylo to tam výborný

Na dušičky jsem měl velký plány. Odletěl jsem do Mexico City za svými kámoši, jenže skoro všechny akce na Dia de Los Muertos, které jsme si vyhlídli, se ukázaly jako poměrně nebezpečné, a tak jsme lavírovali a pili po nocích mezcal, až jsme všechny prošvihli. Ale i tak to stálo za to. Vidět v Mexico City naživo Satyricon a dívat se na nebe nad ránem ze střechy domu v centru města, to nemělo chybu.

Ciudad de Mexico z nové perspektivy

Ciudad de Mexico z nové perspektivy

Vzhůru do práce

Tou dobou jsem taky dostal zprávu z hostelu Che Babel v Tulumu, že tam pro mě maj práci. Jednak to byl do tý doby asi nejlepší hostel, v jakým jsem kdy byl, jednak v jednom z nejlepších měst, kde jsem kdy byl. Takže se v souladu s výše popsaným mechanismem všechno, nebo aspon dost věcí posralo.

Nádherná pláž. Jedna z hlavních předností města Tulum

Nádherná pláž. Jedna z hlavních předností města Tulum

Do Tulumu jsem přijel autobusem v sobotu večer, ztrhanej, zpocenej, bez nálady a bez peněz. V hostelu mi bylo řečeno, že karty neberou, v bankomatu mi bylo řečeno, že na mojí kartě nejsou peníze, a v mojí bance mi bylo řečeno, že bych musel přijít osobně na pobočku, aby mi byli schopný pomoct.

Vyštrachal jsem kdesi osm dolarů, co mi někde zbylo, a zaplatil si jednu noc v hostelu. To bylo jediný, na co jsem v tu chvíli měl peníze. Ani na kus jídla, ani na pivo, ani na cokoli víc. A vyhlídka byla taková, že pokud se do rána můj účet nebo karta nebo bankomaty neumoudří, uvíznu v Mexiku bez peněz, bez bydlení, bez letenky a bez možnosti vybírat peníze.

Odlehlé části města zůstaly ještě turismem nedotčené

Odlehlé části města zůstaly ještě turismem nedotčené

Naštěstí se po pár hodinách můj účet zprůchodnil, dorazily peníze, který jsem si tam jako vždy přeposílal z jinýho účtu, a šel jsem to zapít do mýho loni oblíbenýho podniku tequilou sunrise. Co se týče města, hodně se za ten rok, co jsem byl v Tulumu prvně, změnilo. Přibylo turistů a hostelů, ubyly některé podniky. Nic moc pěknýho teda.

A zase úžasný jídlo všude kolem

A zase úžasný jídlo všude kolem

Dostal jsem job na recepci, což jsem si myslel, že bude fajn, snadný, ale nebylo to ani jedno z toho. Jednak nerad nutim lidem něco ke koupi (jako výlety atp.), jednak nerad dělám chůvu ožralým a zfetovaným lidem. Navíc mi to bralo dost času i energie, abych se věnoval psaní do českých novin. Dal jsem čtyři noční v kuse, pár denních zácviků a pak se rozloučil. Dostal jsem nějaký drobný, ale hlavně zas možnost sám si určovat, kdy budu pracovat a kdy se flákat, kdy vstanu a kdy půjdu spát, a možnost volně si cestovat.

Já, pracant

Já, pracant

Taky mi tohle rozhodnutí dopomohlo k najití ještě lepšího bydlení, kde to sice vypadá jako v džungli, ale vybavení na pět hvězd. A ve sprše teče asi nejteplejší voda široko daleko. Takže nádhera, asi se ještě vracet nebudu :)