cropped-img_3649.jpg

Když jedete do nějaký země, snažíte se splynout s prostředím a poznat autentickou atmosféru místa, nebo procházíte s průvodcem davy turistů po význačných trasách? Mně osobně je bližší první způsob, i když ten druhý nikomu neupírám. Jen podle mě masovej turismus a „památkaření“ odporuje autentickými poznání prostředí. Jak taky poznat lidi a místní zvyky, když se člověk pohybuje jenom v houfu s dalšími cizinci po místech uzpůsobených turistům.

Jasně, nedá se na cestě jen vysedávat po putykách nebo procházet slumy. Přijde mi dobrý si projít památky, aby se člověk třeba dozvěděl taky něco o dějinách místa, po kterým šlape. Ale ne každej má žaludek to vydržet mezi cvakajícími foťáky a uřvanými děcky moc dlouho. Takže ideální kombinace je jako vždycky někde uprostřed.

Nejlíp se podle mě nasává atmosféra cizích míst v hospodách a restauracích. Neříkám, že tam má člověk zrovna nasávat, jde hlavně o to, že se dostane mezi lidi, s některými třeba prohodí pár slov a dostane zajímavý tipy. Co jiného navíc vykreslí danou zemi víc než oblíbený jídlo a pití domorodců. A koneckonců je pro mě příjemnější (a méně nápadnější) dát si v koutku starý anglický hospody pintu černýho piva a klábosit s místními než se trousit za jedním deštníkem, jenž mi sděluje, kam mám jít a na co se dívat. Což určitě má něco do sebe a já to nikomu nezazlívám, jen pro mě to není ten správný způsob, jak si užít cestování. A i o tomhle je tenhle blog.

Chtěl bych v něm hlavně popsat svoje zážitky a postřehy z cestování, zřídka i z obyčejnýho života. A pokud objevím nějaký zajímavý věci, který by se mohly někomu hodit, nebo by někoho třeba pobavily, tak se je sem pokusím dostat taky.

Kdo by mi chtěl cokoli sdělit, ať napíše sem. [contact-form][contact-field label=’Name‘ type=’name‘ required=’1’/][contact-field label=’Email‘ type=’email‘ required=’1’/][contact-field label=’Comment‘ type=’textarea‘ required=’1’/][/contact-form]